Přechod Piz Bernina (4,049m)



Pohled na masiv Piz Bernina od východu

    Naším záměrem byl přechod přes vrchol Piz Bernina, výstupem přes Biancograt na Piz Bianco a sestup přes Spallagrat na chatu Marco e Rosa.

    Aklimatizaci jsme "pořídili" na Grossglockneru. Spali jsme venku bez stanu, nastěstí kousek od chaty Studlhütte. Nádherná noc, jasno, ale ve 3 v noci bouřka, tak jsme radi dali na hodinu a půl ješte chrupku ve Winteraum, v půl 5 jsme šli normálkou nahoru, nic extra zajímavýho. Hezčí variantou je asi Studlgrat. Je to psaný za III+ s místy IV- ve 3600m, což může být celkem zajímavý. Chce to ale věci na jištění do skály. My jsme s sebou neměli ale ani kramli, tak příště. Je to zajímavý i tím, zž je to po trase do Švýcarských Alp, tedy vhodný aklimatizační kopec. Dole parádní kemp se sprchama za 10 EUR na noc.

    Obrázky: http://www.praha.cz/karel/alpy-2006/Grossglockner/

    Piz Berninu jsme šli jako přechod z Pontresiny (cca 1800) přes Tschierva Hutte (2500) na vrchol (4050) a sestup do Marco e Rosa hutte (3600) a pak dolu po ledovcích na Morterasch (2000).

    Vzhledem k přejezdu od Grossglockneru jsme v Pontresine byli až v půl 5 odpoledne, s klikou jsme koupili poslední mapu a v 6 večer vyrazili nahoru na Tschierva Hutte. Je to přes hodinu skoro po rovine krásným lesem a až v 1900m u loveckého hotelu se to začne zvedat dvě hodiny nahoru. Na chatě jsme byli před 9tou v noci. Venku jsme k velkému pobavení osazenstva chaty uvařili a šli spát (měli jsme rezervaci, ale chata je dost obrovská). Moc jsme toho ale nenaspali, a ve 2:55 se vstávalo tak jsme do toho sli taky. Byl úplnek tak to mělo smysl.

    Snídani jsme opět vařili venku a tak jsme vyrazili jako poslední v půl 5. Nástup není moc orientačně náročný, i v noci se to dá jít, vlevo podél skal, nad ledovcem. Zajímavější je až cesta nahoru do sedla Prievlusa - je tu celkem bezproblémová ferata (vlevo ve skalách) nebo firnové pole, ale padají do něj kameny.

    Ze sedla Prievlusa je to III hřebínek, je tam přiměřeně jištění. Pak vlastní Biancograt (= bílý hřeben). Parádně vysněžený, firnový, hodně exponovaný, dost prudký a vzhledem k severo/západní orientaci dost tvrdý. Ne úplně příjemný. V podstatě žádný pořádný jištění možný, při chybě dost blbý... Pak je tam zase III hřebínek přes vrchol Piz Bianco, pár slanění a závěrečný mixy nahoru na vrchol.

    Na vrchol nám to trvalo 11 hodin, celkem to bylo 13 a půl hodiny z chaty na chatu. Je to dlouhá ale krásná alpská štreka. Nešel bych do toho ale bez opravdu dobrý předpovědi počasí! Z hřebene se nedá nikam utýct, jakmile se přelezou ty sněhový výšvihy přes Biancograt, tak uz v podstatě není jiná cesta než to dojít. Taky pozor na čas - vzhledem k tomu že tam těžko budete sami, je nutné počítat se zdržením kvůli provozu na trase. V zásadě není kde "předjíždět", a zvláště u slanění se čeká poměrně dlouho.

    Sestup s vrcholu je už poměrne rychlý, hřebínek Spallagrat ačkoliv to na první pohled nevypadá tak jednoduše, se přeběhne za necelou půlhodinku, pár slanění a seběhne se dolu na chatu Marco e Rosa. Je to jen 400 výškových metrů. Chata Marco e Rosa je ale mnohem menší než Tschierva, a chce to rezervaci (+39 34 25 15 370). Bylo plno po strop. My ji neměli a byla klika že jsme chytli poslední tři místa nahoře na palandě.

    Cesta dolu po ledovcích (vedlejší údolí vedle Pontresiny) vede přes hřeben Fortezzgrat, celkem hezká, slaňuje se tak asi 4x, pak už jen ledovec a morény.

    Obrázky: http://www.praha.cz/karel/alpy-2006/Piz-Bernina/

    Zpět na hlavní stránku Září 2006
    Další informace: u.karel@gmail.com Účastníci: Karel Umlauf, Tomáš Pavlík, Štěpán Trunec