11.9. v 6 večer start z Prahy ve třech, s Romanem a Richardem z Liberce. Spíme v Německu před Švýcarskými hranicemi na odpočívadle.
12.9. Dojíždíme zbytek cesty do Bourg Saint Pierre, v jednu po rychlem obědě jdem 1300m nahoru do chaty Cabane Valsorey. Dorážíme po necelých 4 hod, před večeří, rádně zmoženi. Dáváme pifka a platíme ve třech 280 CHF za nocleh a večeři :-/
Nicméně v ceně je zahrnuta kvalitní informace o výstupové cestě (č.4)
Pátek třináctého, nikdo moc nespí, jsem od půl druhé vzhůru, jeden paralen na hlavu, asi ty pifka? Konečně vstáváme v půl čtvrté, a jde se na to. Ve čtyři vyrážíme, měsíc svítí dost a není zima. Těsně před rozedněním jsme pod nástupem na hřebínek. Richard to otáčí, beru jeho lano a vodu. Na začátku břebínku necháváme hůlky a trochu vody.
Podle popisu je tu 40 nových slaňovacích bodů. Potkáváme všeho všudy dva, a obezřetně se snažíme neztratit cestu po hřebínku mezi věžičkama. Těžší místa se nevyplatí lézt, vždy se to dá obejít nečím lehčím.
Kolem 10 jsme na prvním vrcholu Valsorey. Dáváme sváču, nechávám tu baťoh, nasazujem mačky a na laně jdem přes ledovcové sedýlko vzhůru na hlavní vrchol. Po 11h jsme na vrcholu Grand Combin de Grafeneire. Nádherné výhledy na východ Matterhorn, na západ Mont Blanc.
Cestou dolu nacházíme konečně nejaké ty slaňáky. Snažíme se je všechny využít, ale ne všude kde bychom je čekali jsou. Jednu délku slaňujeme na dvou spojených 60m lanech, hodně vzdusnou lehce převislou stěnkou.
Poslední atrakcí je že nemůžeme najít hůlky, ale i to se nakonec daří, a tak po 12ti hodinách si šťastně připíjíme pifkem na chajdě. Richard jde ušetřit za nocleh dolu a my s Romanem si vychutnáváme opalování v pozdně odpolendím slunci před chajdou.
14.9. Po snídani sestupujem k autu, a cestou domu hledáme prameny Dunaje. Nacházíme jedny na rozvodí Dunaje a Rýna v kopcích nad Furtwangen ve Schwarzwaldu, a druhé v Donauschingen u zámku. Spíme v lese a na oslavu úspěšného výstupu vypijem všechny 4 lahve vína coby dárky domu.
Září 2019